Co je risografie a jak funguje riso tisk
Risografie je tisková technika, která stojí někde mezi kopírkou a sítotiskem. Tisknu jí všechny své riso plakáty, a protože se mě na ni lidé často ptají, sepsala jsem, jak riso tisk funguje a proč vypadá tak, jak vypadá.
Odkud se risograf vzal
Risograf vyvinula japonská firma Riso Kagaku v 80. letech jako levný a rychlý stroj na velké náklady pro školy, úřady a spolky. Vypadá jako kancelářská kopírka, ale uvnitř pracuje jako malá automatická sítotiskárna.
Grafici a ilustrátoři ho objevili později: místo oběžníků na něm začali tisknout zíny, plakáty a knihy, protože dává syté barvy za zlomek ceny ofsetu. Dnes jsou riso dílny po celém světě a jedna z nich je v mém ateliéru v Praze.
Jak riso tisk funguje
Nejdřív si stroj vyrobí matrici: tepelná hlava propálí do tenké fólie tisíce drobných otvorů podle předlohy. Fólie se namotá na buben plný barvy.
Buben se otáčí, barva prochází jen otvory v matrici a otiskne se na papír. Každý buben nese jedinou barvu, takže na jeden průchod stroj natiskne vždycky jen jednu vrstvu.
Vícebarevný plakát proto vzniká postupně: rozložím kresbu na barvy, vytisknu první, nechám archy proschnout, vyměním buben, vyrobím novou matrici a celý náklad pustím strojem znovu. Tříbarevný plakát projde risografem třikrát.
Papír se při každém průchodu maličko posune. Barvy na sebe proto nikdy nesednou úplně přesně a mezi vrstvami zůstávají drobné posuny. Tomu se říká soutisk a u risografie k němu patří: každý výtisk je trochu jiný.
Proč riso barvy tak svítí
Riso barvy nejsou toner, ale skutečný inkoust na bázi rostlinných olejů. Vsákne se do nenatíraného papíru, a proto má tisk matný, sametový povrch a jemné zrno.
Barvy jsou průsvitné: když se dvě potkají, vznikne třetí. Mezi riso barvami jsou i fluorescenční odstíny, které běžná tiskárna neumí. Moje fluorescenční žlutá a oranžová na papíře doslova svítí.
Riso, sítotisk, nebo digitální tisk?
Se sítotiskem má risografie společný princip, barva prochází šablonou, jen šablonu i tisk obstará stroj. Je rychlejší a hodí se na menší formáty do A3, sítotisk zase umí velké formáty a silnější vrstvy barvy.
Od digitálního tisku se liší tím, že nemíchá barvy z CMYK, ale tiskne hotové přímé barvy vrstvu po vrstvě. Fotografii tak věrně nepřenese, zato dá syté plochy, rastr, zrno a barvy, které jinde neseženete.
Co se na risografu tiskne
Plakáty, zíny, pohlednice, obálky knih, pozvánky i obaly. Risografie se vyplatí hlavně u menších nákladů, od desítek po stovky kusů, kde by ofset byl drahý a digitální tisk by neměl tu barvu.
Já na něm tisknu riso plakáty A4 a A3 se zvířaty a rostlinami, po malých sériích. Jak přesně můj stroj funguje, ukazuju v článku Riso EZ 571: jak funguje můj risograf, a jaké barvy používám, najdete na stránce Riso barvy.